Výroba

Návrh dřevěného schodiště — shromáždění dat

Po dohodnutí nejdůležitějších faktorů první schůzky a odevzdání fotodokumentace nastává další fáze realizace dřevěného schodiště, a tou je detailnější rozpracování. Investor si v této fázi vybírá:

• druh řeziva — pouze jakostní I. třída, bez suků a kazů, vysušení na 8–10 %
• možnosti povrchové úpravy — polyuretanový lak, nebo tvrdý voskový olej

Po této fázi nastává výběr druhu použitého dřeva s doporučením na konkrétní požadavky investora s ohledem na mechanické vlastnosti. Požadavky a rozměry prostoru jsou zaneseny do plánovacího PC programu pro výrobu schodišť. Software zpracuje údaje a sestaví grafický model schodiště se všemi technickými parametry. Výkresy jsou v měřítku 1:1.

Volba dřeviny

V dnešní době je nejpoužívanějším řezivem buk, ten je cenově výhodný. Do módy se dostává javor a jasan. V rustikálu je prezentovaný dub, je dražší. Méně používané typy dřevin jsou smrk, borovice a modřín. Jsou řazeny do měkkých dřevin a pro výrobu schodišť nejsou vhodné.

Vzorník dřevin

Orientační cena

Dřevěné obkládané schodiště	60 000 – 120 000 Kč
Samonosné celodřevěné schodiště	70 000 – 190 000 Kč

U obkládaného schodiště záleží na použitém materiálu, typu zábradlí a velikosti schodiště — při obložení i podstupnice cena roste. Přesnou cenovou nabídku zpracujeme po zaměření schodiště.

---

Výroba schodiště

Podle výkresové dokumentace se spočítá spotřeba materiálu. Na výrobu schodišť se používá kvalitní vysušené řezivo o relativní vlhkosti 8–10 %. Používají se nejčastěji fošny o tloušťce 50 mm. U prodejce vysušeného řeziva si výrobce osobně vybere potřebný materiál, pokud možno té nejvyšší kvality.

Z tohoto řeziva se vyrobí následně průběžné spárovky na zkracovací pile. Podle šablon se na zkracovací pile z fošen vykrátí přířezy na stupně, madla a sloupky zábradlí. Na okružní pile se z takto vykráceného materiálu nařežou vlysy o šířce 80 mm. Vlysům se na srovnávací frézce srovná jedna plocha a dvě hrany. Poté se na tloušťkovací frézce vytloušťkují na tloušťku 45 mm. Z takto připraveného materiálu se zhotoví průběžné spárovky na stupně. Vlysy se skládají dle barvy a kresby dřeva do stupňů o potřebné šířce — nejčastěji však 300 mm.

Vlysy se slepí polyvinylacetátovým lepidlem na tupo. Pomocí ztužidel se stáhnou a po asi 1 hodině je lepidlo vytvrzeno. Spárovky se následně na tloušťkovací frézce vytloušťkují na konečnou tloušťku 40 mm. Na takto připravené spárovky se nalepí papírové šablony v měřítku 1:1. Na kotoučové pile se podle šablon oformátují. Poté se na spodní frézce vyfrézuje drážka pro podstupně, která je od přední hrany umístěna 20 mm o hloubce 15 mm. Do této drážky bude při montáži osazen podstupeň. Dále se pomocí ruční frézy zhotoví na přední hraně stupně rádius 12 mm. V tomto okamžiku jsou stupně připravené na broušení.

Materiál pro výrobu zábradlí

Na sloupy zábradlí se sklíží spárovka potřebné délky o průřezu 80 × 80 mm. Ve středu sloupku se zhotoví drážka o průřezu 14 × 14 mm — přes ni je při montáži sloup kotven. Podle šablon se zhotoví madla a podmadla zábradlí, do nichž jsou na dlabačce vyvrtány otvory o průměru 20 mm. Při montáži se do těchto otvorů osadí příčky zábradlí — v našem případě nerezová trubka o průměru 20 mm s dřevěnými doplňky. Pro pohodlné uchycení jsou madla opatřena rádiusem R 25 mm. Na podmadlech a sloupech zábradlí je rádius 3 mm. Dále se zhotoví podesta schodiště a ze spárovek o tloušťce 20 mm se naformátují podstupně.

Broušení a povrchová úprava

Takto připravený materiál je nutno před samotnou povrchovou úpravou dokonale obrousit. Broušení se provádí pomocí egalizační brusky:

• zrno 80 — první fáze (číslo na brusném pásu uvádí počet brusných zrn na 1 mm²)
• zrno 100 — druhá fáze
• zrno 120 — finální vybroušení ploch

Rádiusy na madlech, podmadlech a sloupech zábradlí se brousí ručně.

K povrchové úpravě schodišť je používán polyuretanový lak PUR SUPER STEP DE 1260. Jedná se o speciální lak určený pro lakování schodů, stálý na světle, velmi dobře odolný proti oděru a kluznosti. Je to lak s přísadou thixotropního prostředku.

Schodišťové dílce jsou nastříkány základní vrstvou a nechají se zaschnout. Schnutí do druhého dne zvýší plnicí schopnost následujícího lakování. Před druhým finálním nástřikem se provede mezibrus brusným zrnem 220, a to bezprostředně před následujícím lakováním. Po dokonalém vytvrzení laku se veškeré díly schodiště zabalí do smršťovací fólie, aby se při přepravě na stavbu zabránilo jejich poškození.

---

Montáž

Montáž schodů

Před samotnou montáží schodů se nejprve železobetonový skelet schodiště očistí od hrubých nečistot a napenetruje přípravkem SOKRATES, který betonovému povrchu uzavře póry a zabrání prašnosti povrchu. Takto je povrch připraven pro dokonalé přilnutí lepidla.

Na místě se nejprve stupně a podstupně osadí na sucho, případně se dle potřeby takzvaně dopasují. Poté se na stupně ze zadní strany přilepí podstupeň a zafixuje se pomocí vrutů. Samotné lepení stupňů se provádí pomocí montážní pěny. Na obvod schodiště se nanese rychleschnoucí polyuretanová pěna (modrá) a střed se vyplní nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou (žlutá). Rychleschnoucí pěna vytvrdne asi za 5 minut, díky tomu zrychlí čas montáže a není nutné stupně zatěžovat. Ostění schodiště se dle požadavků zákazníka zapraví buď akrylovým tmelem, nebo se zalištuje.

Montáž zábradlí

Nejprve se v místech, kde budou osazeny sloupy zábradlí, navrtají otvory pro ocelové kotvy, které jsou pomocí chemického lepidla zalepeny do betonu. Do těchto kotev se přes zhotovenou drážku ve středu sloupu přišroubuje zábradlí závitovou tyčí o průměru 12 mm, která prochází přes sloup. Poté se ke sloupům vruty přišroubují podmadla, po kterých se nasadí příčky zábradlí. Na ně se navlečou madla zábradlí a přišroubují se. Na sloupy zábradlí jsou za pomocí kolíků a silikonového lepidla upevněny hlavice sloupů, které zakryjí kotvicí šroub. Všechny montážní otvory v celé konstrukci schodiště jsou zaslepeny okrasnými dřevěnými krytkami.

---

Údržba a vlastnosti dřevěného schodiště

Vlivem změny teploty a vzdušné vlhkosti dřevo pracuje, proto je nutno dodržet podmínky ČSN 06 0210 — Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění. Schodiště ze dřeva jsou určena do vlhkostně a teplotně stabilizovaného prostředí.

Doporučená teplota prostředí	18 – 24 °C
Doporučená vzdušná vlhkost	45 – 50 %
Maximální vlhkost betonového podkladu	2 % objemové hmotnosti
Odstranit ochrannou lepenku do	7 dnů od montáže

Dřevu nejlépe vyhovují vyrovnané podmínky a klima bez velkých výkyvů. Zhotovitel výrobků ze dřeva neodpovídá za změny způsobené extrémními hodnotami nebo výkyvy teploty (pod 10 °C a nad 24 °C) a vlhkostí (pod 45 % a nad 60 %) po namontování díla. V případě nedodržení těchto podmínek objednatelem nemůže zhotovitel zaručit rozměrovou stálost výrobků — nižší i vyšší vlhkost a teplota dřevu škodí.

Při nízké vlhkosti, např. při topení v zimě, materiál sesychá. Objevují se trhliny a spáry mezi lamelami dřeva, štěrbiny ve spojích. Při vysoké vlhkosti dochází k bobtnání a zvlnění plochy. Přestože se po dlouhodobém vlivu nevhodného prostředí opět nastolí optimální podmínky, deformace přírodního materiálu pak již nikdy zcela nezmizí a jsou trvalé. V topné sezoně se doporučuje přiměřeně přivlhčovat vzduch v bytě. Nedoporučuje se umísťovat radiátory a topná tělesa pod schodiště nebo do jejich těsné blízkosti.

Po montáži výrobků je třeba co nejdříve (nejpozději však do 7 dnů) odstranit z výrobků lepenku, kterou jsou přelepeny stupně na ochranu před poškozením. Při pozdním odstranění lepenky se mohou na dřevě vlivem chemické reakce vytvořit viditelné pruhy.

Co schodišti škodí

• chůze po schodech ve znečištěné obuvi nebo v obuvi s ostrými podpatky
• drápky zvířat, hračky, písek a podobné drobné ostré částice
• hrubá nebo plastická omítka či malba v prostoru schodiště — uvolňuje ostré částice
• stojící voda na ploše a přílišné namáčení povrchu

Případnému poškození povrchu je možno zabránit použitím kobercových nášlapů. K poškození jsou mnohem náchylnější mořené schody a obklady betonových schodů — poškození mořeného povrchu se jen velmi obtížně uvádí do původního stavu. Dojde-li přece jen k poškození výrobků, je možno poměrně snadno svépomocí lak opravit, aniž by byl zásah příliš zřetelný. Opravené místo může ale po nějakou dobu vykazovat odlišnou barvu, teprve časem se barva sjednotí. Na opravu je nutno použít shodný druh laku.

Povrch se nesmí příliš namáčet, přílišná péče neustálým otíráním dřevu škodí. Na ploše se nikdy nesmí nechat stát voda — vrchní vrstva dřeva by mohla absorbovat vlhkost a nátěr by se mohl poškodit.